Odpovědi bez odpovědí

"The Flying Man" (ve výrobě) F120

Moje hrdlo bolí od včerejška。Nemám horečku, takže se zdá, že je to (normální) nachlazení.。Sobotní odpoledne、Možná je to proto, že jsem viděl něco špatného。

Vyrábí se práce。Nejde to tak, jak chci。ano、Půjdu tak, jak chci、Že samotné „jak chci“ je špatné。proto、Musím to přehodnotit、Zatímco jsem se rozhodl, jak daleko bych se měl vrátit a přemýšlet o tom、Začínám se dostávat do bludiště。

ale、Teď si myslím, že „nehledejte odpovědi, které nemají odpověď“.。No tak、Co bychom měli dělat? To bylo řečeno、Neexistuje způsob。jistě。答えのない答えを求める方法があったらその方がおかしい結局は感覚だ

感覚ってその人の全て体力も気力も知識も経験も好みも全て合わせて「感覚」それで良いと感じるまでやるだけ試行錯誤とか迷いとか言葉は色々当てはまるがそんな言葉に振り回されていても何にもならない良いと思えるまでやれば良いだけのことだしそれ以上できるはずもない

靖國神社

V obchodě
"Shin-chan manju" a další

Pospěšte si odpoledne、東京・九段のイタリア文化会館へRobert Bosisio の絵を見に行った。Byla to velmi dobrá práce, ale、Existují pouze čtyři body。K dispozici jsou dvě umělecké knihy、Při pohledu na to je dost 30 minut。I když se zeptáte, zda prodávají umělecké knihy、„Jen podívej“ a je zima。Pomalu to spálím a půjdu domů。

Až dorazíte k rohu nad Kudanzakou, uvidíte před sebou svatyni Yasukuni.。Nikdy jsem to neviděl、Šel jsem dovnitř, protože jsem tam byl。Jsem trochu překvapen, že existuje také mnoho mladých žen.。I když jdete dovnitř、Existují nějaké lekce nebo něco?、Byly tam nějaké docela úhledně oblečené ženy.。Je to krátký rukáv, zpocený, putující sem a tam。Včera to bylo horké。Je překvapivé, že je tolik Číňanů.。Je to zámořský trénink pro „rozpoznávání historie“?

Na cestě domů、チラッと売店をみると「晋ちゃんまんじゅう」麻生太郎の似顔絵のついた「タローカポネ・ラスク」知ってはいたが実物を見るのは初めて毒のようで食う気がシネーナー

エミリー・ウングワレ

エミリー・ウングワレ「私の故郷」1992

エミリー・ウングワレ(Emily Kame Kngwarreye 1910?-1996)はオーストラリアの中央砂漠の端の小さな集落にアボリジニとして生まれたいわゆる西洋式の教育を殆ど受けたことがなくアボリジニの伝統しきたりの中で育ちそこから出たこともなかった

オーストラリア政府の教育プロジェクトの一環として近くで美術と工芸のプログラムが始められエミリーがそれに参加したのはもう80歳目前の時だ始めはバティック(染色の一種)を学んだが、2年ほどして美術の授業を受けそこで初めてキャンバスに絵を描くことを体験するそれまでは(西洋)絵画に関する一切の知識も経験もなく絵筆を握ったことさえなかった

この時のプログラムの最後に受講者たちの展覧会が開かれそこでエミリーの絵が注目を浴びる。1〜2年のうちに現代絵画の世界的な展覧会に招待されるようになりオーストラリアを代表する作家になる絵というものに触れた瞬間から亡くなるまでのわずか5〜6年世界の現代絵画のなかで特別な位置を占めるまでになった

彼女自身にとってはそのような栄光にほとんど意味はなく依然として砂漠に住み周囲の自然の感覚の中でヤムイモの収穫を祈りそれを食べ感謝の唄を歌い踊るキャンバスに絵具を塗ることもそのような自然な生活の一部分になったということに彼女自身の意味がある1点数億円で自分の絵が売買されることよりヤムイモや地の霊を思いそこに捧げる歌や踊りのもう一つの方法を絵という形で獲得したことが彼女にとっての価値になった計算するとほぼ1日1枚毎朝顔を洗うように昼寝をするのと同じように描いていたらしい、3000枚の絵私はエミリーが亡くなって2年後にその大展覧会を見た