*Toto je smyšlený příběh.。
Jednou opusťte učebnu、Jsem zase zpátky。
Jako by nebyl žádný zvláštní důvod přestat.、Z nějakého jasného důvodu jsem se nevrátil.。Kdybych to měl říct,、Protože mě někdo z mé třídy pozval, abych se vrátil (znovu pozvánka?)、To není důvod, ne?。
教室には10年間通いました。ほぼ無欠席。結構大きな絵も描いたんですよ。ale、コンクールなどには出しませんでした。先生も特に出せとも言わなかったし。自分としては少しは出したい気もありましたが、積極的でもなかった。いえ、それが不満だったんじゃありません。ale、Nějak、Stejně jako vzduch pomalu vychází z balónu、Najednou jsem měl pocit, že už mi není dobře.。
Mám fyzickou sílu。dobře、dobře。I poté, co jsem odešel ze třídy, jsem měl chuť kreslit.、Tady to je、Pokud něco takového neřeknete, nebude žádná soutěž.。10Je to roční setrvačnost?。
Musím nakreslit obrázek、přichází na mysl myšlenka。Když kreslím、Plné ruce práce se zpracováním po ruce。Nenapadá mě to.。v、Když mě napadne nápad, chci ho nakreslit.。Když začnu kreslit、Kde to neumíš、Velmi rychle zjistíte, co je špatně.、Dokonce i já。ale、Nevím, co mám dělat。Nemůžu to nechat jen tak.、Říká se tomu osobnost?。
Proto jsem se nevrátil.。Nějak。ale、Přemýšlím, že se příště přihlásím do soutěže.。Není to tak, že bych si přál být vybrán nebo vyhrát cenu.、Myslím, že se budu snažit trochu víc。ale、Pokud budu vybrán, mohl bych nečekaně toužit po něčem vyšším.、hahaha。
