Měsíc: Červenec 2015

絵画教室の人々−２

野の草　水彩
野の草　水彩

*Toto je smyšlený příběh。nemá žádný vztah k žádné skutečné osobě。

Jednoho dne、Učitel přinesl růži jako námět obrazu.。Rád se dívám na květiny、Nejsem dobrý v kreslení。Především se mi nelíbí, že má trny.。Vypadá to, že to bolí a nemůžu pohnout rukou ani kartáčem.。

Učitel říká, že není třeba kreslit růži.、Jiné nápady nemám, takže mi nezbývá, než kreslit růže...。nicméně、nicméně、To je。Myslím, že právě pro dnešek umím něco opravdu dobře nakreslit. Hehehe、Není to tak, že bych to dělal dlouho, ale konečně ukazuji své schopnosti...! Zatímco zadržuješ nutkání si bezděčně zabručet,、Byl jsem pohlcen jeho kreslením。Huh、To je ta správná míra únavy.。

Květiny vykvetou až příště.、Trik, jak kreslit květiny, je nakreslit co nejvíce najednou.。vyhrnout si rukávy、Když jsem si nemohl pomoct a předklonil se, pomyslel jsem si: "Huh? To je moje plátno."。Zvuk zvuku se stal hladším.。Za židlí moje nové plátno vyzařovalo čistě bílou krásu...。

 

絵画教室の人々−１

ウィリアム・ブレイク　憐れみ　水彩
ウィリアム・ブレイク　憐れみ　水彩

*Toto je smyšlený příběh。nemá žádný vztah k žádné skutečné osobě。Nezlobte se, když se někomu podobáte。

Rád maluji。Když jsem byl dítě, byl jsem polichocen a řekl mi, že jsem v tom dobrý.、Pamatuji si, že jsem tak tvrdě kreslil, protože mě chválili.。Můj učitel to dal na výstavu mimo školu a já jsem dostal spoustu certifikátů.、Jak školní rok postupuje、Z nějakého důvodu, jen tím, že jsem kreslil, jsem od svého okolí začal cítit bílé oči.。Nyní cítím své rodiče šťastné, když otevřu své knihy a sešity.、Než jsem se nadál, přestal jsem kreslit.。...a zapomněl jsem na obraz.。

Po deseti letech、Najednou mě napadlo。Příbuzní mi také řekli: ``Jsi sobecké dítě.''、Cítil jsem se tak, tak jsem pokrčil rameny.、Vlastně daleko od sobectví、Možná jsem žil svůj život v tom, co jsem chtěl dělat.。Vždy si věcí všimnu později než ostatní.。

Cesta do Gejutsu je strmá a dlouhá (zřejmě)。Když se podíváte na tu dlouhou cestu, pravděpodobně mezi vámi a námi není velký rozdíl.、Když učitel napíše štětec na sedadlo vedle mě,、Najednou něco jasně vidím。Asi už mi vymyly mozek učitelovými kresbami.。Vědí to veteráni?、"pánové、Není to trochu dobré? “ vzdorovitým způsobem.。Jste opravdu spokojeni?、Stavíte bariéru, která říká „není třeba zasahovat“?、Hloubka, kterou nováčci nevidí。

Nemůžu se takhle chovat。Z nějakého důvodu se omlouvám, jakmile uvidím učitelův obličej.。"Promiň。Prostě nemůžu kreslit tak, jak bych chtěl."。Pokud umíte kreslit tak, jak chcete, nebudete muset chodit do třídy.、Moje ústa říkají pravý opak toho, co mám v hlavě。Nemohu ovládat svá vlastní slova。Byl bych rád, kdyby moje ruce uměly samy kreslit obrázky místo mých úst.、Zdá se, že se mé ruce dotýkají kartáčů (a nožů, vysavačů a praček).、Zřejmě je geneticky slabý.。není to moje chyba。