Posledních pár let、Jedno ze slov, která se najednou stala častější。Ekvivalent „svépomocné“ části „svépomoci, vzájemné pomoci a veřejné pomoci“, kterou poprvé navrhovala správa Suga。samozřejmě、Samotné slovo se používá již od starověku。To je to, co sem najednou začalo přicházet、Možná proto, že se uvedl slušný způsob myšlení, „vyčištění odpovědného subjektu“、Pokud si to myslíte, není to tak、Opak。Jinými slovy、Lidé, kteří nechtějí převzít odpovědnost tak, jak by měli、Stížnosti nebo poškození? Těm, kteří prosí o、Místo toho, aby řekl: „Nemá to nic společného se mnou.“、„To je vaše vlastní odpovědnost,“ a nutí odpovědnost na samotnou osobu a říká: „Je to vaše vlastní odpovědnost.“、Zároveň je významem úniku „sebepoznávatelnosti“、Myslím, že je to něco, co jsem začal používat s nuancí, která pomalu zdůrazňuje.。
その証拠に「自己責任」を云々する側はほぼ常に自治体や役所などの公的機関、organizace、会社などの組織、要するに管理者側。親から子へも「それはあんたの自己責任でしょ！」などと「管理的」になるときに遣う。要するに「上から目線の用語」なのだ。
A teď říkám „sebepoznávatelnost“、Byly doby, kdy obyčejní lidé nebyli na vlastní riziko? „Jsem spokojen se stejnými pěti těly“ Nemohu dělat ○○ = Nechápu dostatek úsilí = moje vlastní odpovědnost → ✕、「同級生で○○は成功しているのに」▽△は貧乏だ＝努力が足りない＝自己責任→✕、「クラスの◇さんは成績いいのに」お前は頭悪い＝努力が足りない＝自己責任→✕というぐあいに押し付けられてきたのではなかったか。「同じ」？「五体」？「満足」？五体満足って手や足の本数のことだけか？「同じ」っていうのはどこでわかる？そもそも顔が違うぜよ。同級生だからって、生活環境まで同じわけないし、勉強の環境だって皆違う。それを一切無視して「努力が足りない」と責任を一方的に個人に押しつけるための方便が、「自己責任」という語の「現代的使用法」になったのではないか。
反対に考えると、「貧乏だ」→「会社が倒産・リストラ」→「景気悪い」→「中小企業」→「大学格差」→「勉強環境悪い」→「貧乏だ」というサイクルや「貧乏だ」→「会社が倒産・リストラ」→「景気悪い」→「経済政策失敗」→「政治（家）が悪い」→「選んだ国民がアホだ」→「教育が悪い」→「国民が求めていない」→「目先のことだけ」→「貧乏だから」。この矢印を逆に見ると個人的になるし、矢印のように進むと責任を取るべき主体が変わってくる。「自己責任」の意味が見えてくると思う。
「自己責任」という語は他者に対して遣うべき言葉ではない。それを自らの心の中にいつもしっかり持っているならば、あえて口に出す必要のない言葉だ。「自己責任」を、さも当然のように政治家やマスコミが使用するのを見聞きするたび、「自己責任を取っていない証拠だな」と思う。
